Tvář ďábla a stvořitele

Dnes v noci jsem pohlédl do tváře Stvořitele
Za slzami krvavými vidím její zklamání
„Co jsi to se sebou udělal, do prdele?“
Jde slyšet skrz její vzlykání

Dnes v noci jsem pohlédl do tváře Ďábla
Vyčítavě jsem se mu do očí podíval
Leč má nenávist k němu ochabla
Neb jsem věděl, že ani on se na mé chyby s pobavením nezíral

A pochopil jsem, že můj osud není chybou jejich,
Nýbrž dílem jen mých chyb zdá se být
A já opodstatněně vlasy můžu si rvát v dešťů krůpějích
Do zápěstí svého můžu své omyly rýt.