Myslpád

Cítím, že mysl již nechce žít
Jen tělo stále chce dopředu jít
Mladé, silné, zdravé, chtivé
Na první pohled až moc živé

Nechce vzdát bitvu předem prohranou
I kdyby do extrému sebevíc vyhnanou
Nemůže rozhodnuté mysli poručit
A přesvědčit ji neskočit

Vysvětlit, že klid a štěstí
Překonat těch tisíc strastí
Je možné najít a vyhrát
A má smysl se prát

Sebedestrukce je pro tělo neznámá
Vždy do posledního dechu se vzmáhá
Bojuje za každý další srdce stah
Neví, že přímo uvnitř je vrah

Mysl se dávno rozhodla ukončit
Tělo, jak poslušný sluha musí otročit
Mysl mu poručila spadnout do hlubin
Dole už je vidět smrti stín

Tak co?
Jak na betonu se po dopadu dýchá?