je jako noc a meluzína
hašteří se nad sklenkou vína
a když mě zrovna neproklíná
nezní mi v uších
je jako den a slabý vánek
měnící se v bouři
když pochytá všechny své slzy
a stále drží dlaň v dlani
jen ne tu mou, nezlobím se na ni
jen na důvod proč žít a meluzínu
a taky vánek
protože čekám na vzácný okamžik
který jsem dávno propásl