Na sebe těžké břímě vzala si
když jsem pár věcí přála si
ať nejsi ten, co zrání mě a uteče
jenže přesně tím jsi, člověče
Tvářil ses jak přítel, co mě zná
to všechno přetvářka udělá
při vzpomínce na Tvá slova
už nemůžu ti věřit znova
čekala jsem týdny dlouhé
zbyly zas jen slzy pouhé
ať v těch slaných slzách neplavu
vyplouvá loďka lásky z přístavu
tu loď si však nechal plout
a proto chci zapomenout
chtěla jsem ať prolomí se ledy
ale teď píšu ti už naposledy
co osud dal - hned vzal mi zas
i tak díky, Tomi, za tvůj čas
co ještě bych dodala
ráda jsem tě poznala..