Já, zamilovaný blázen,
nevěřící v tvoji lásku,
Za své city souzen,
visející na vlásku.
Až za smrt miloval bych,
ale místo lásky zklamání,
jeden malý vpich,
hned bude líp.
Nechť promluví na mě hlaveň,
tiše na mě směřuje,
Bez lítosti a strachu zbaven,
nemiloval a nemiluje.
Kouř vlní se v pokoji,
jsem drakem ve sluji,
ležícím v posteli,
kde svých činů lituji.
Povstaly temné síly zpoza bran,
zrezly zámky ve vínu,
V dlani pevně držím zbraň,
je čas odejít do stínu.
Proč na očích mě nemůžeš mít?
Proč k hovoru se nemáš?
To mám jen doufat a snít ?
To na mě tak mrdáš ?