Ona mi neznámá

Když přijde ona,

ona mi neznámá.

Nevím, co mám dělat?

Není mi na pána…

 

 

Pomalu a jistě usedá,

já cítím její dotek.

Mám strach – cítím smutek

a nemám, kam bych utek.

 

 

Je zlá a směje se mi -

nacházím se v beznaději.

Sedím a jsem paralyzován myšlením,

co s ní budu konat?

 

 

Jak se jí zbavit,

když ani netuším, kdo je?

Je pouze iluze mé hlavy,

kde se mi honí roje?

 

 

Jsem už zoufalý, když už půjde?

Mám smíšené pocity, už šla?

A kdy opět přijde?

Čeká mě další, ona neznámo dlouhá chvíle...