Realita všedního dne
Realita všedního dne
Anotace: ...i nám sluníčkovým princeznám je někdy zle...zvlášť když se vracíme z výletu do reality všedního dne...
Jsem krůček nad propastí,
houpu se tam a zpět...
Bojím se nadechnout.
Bojím se strachu.
Bojím se neznáma.
Bojím se chudoby.
Vždyť co se mi může stát?
Nevidím známé světlo v dálce,
všichni mi jen kynou.
Nikdo náruč nastavit nechce
postavit nad propast most.
MŮŽU JÁ SAMA.
Můžu se rozběhnout.
Můžu jít pomalu.
Stačí jen nebát se.
Stačí mít odvahu.
Můžu mít každý den
radost jak z výletu.
Vracet se domů s úsměvem.
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tak ale honem, no šup šup jeden veliký úsměv bych prosil :-)
08.11.2017 10:41:14 | klaun
Děkuji, děkuji, jeden krásný úsměv jen pro Tebe, můj milý klaune.
08.11.2017 12:30:33 | Šípková Růženka
A není život ve snu jako princezna snadnější? Jen najít hloupého prince, co vše zvládne, ne? :-))
07.11.2017 11:12:30 | Lighter
To určitě ano, ale ne pro probouzející se princeznu,
ta už i vidí...
07.11.2017 12:34:45 | Šípková Růženka
Růženko milá, otevírám náruč - pojď dívko, vklouzni do ní, obejmu tě pevně, hřejivě. Můžeš všechno co chceš, jen se nebát! A usmívej se - od rána do večera, měj radost, pak budou mít radost všichni kolem:):):)
07.11.2017 06:28:43 | Anděl
souhlasím s Andělkou
včera jsme o tom mluvili
vzpomínáš?
můžeš co chceš
krásně napsané...
:-)
07.11.2017 10:12:05 | piťura