Anotace: jednoho chladného rána...
Vlasy, jako křídla havranů,
s půvabem andělů.
Růže, ta květina záhadná,
je jako ty, krásná a tajemná.
Růže, ta květina mlčenlivá,
do jejich květů, já ukryji tajemství.
A jako stopy ve sněhu
mizí ten čas, který jsme strávili spolu.
První sníh, dopadající ti do vlasů,
změnil se v tisíce perel.
A pohled na tebe. Cesta do pekel…
Ten sníh jako by dopadal do květů,
posledních růží, zničených od mrazů.
Připomínají tvou duši.
A srdce, co zažilo víc, než kdo tuší.
Jak zachránit je všechny, a přitom žádnou,
tu poslední růži, v tobě schovanou…
Růže je pro mě nejkrásnější květina. A tvá báseň je moc hezká.
15.11.2017 18:53:30 | Šípková Růženka