Anotace: ... dívám se na sebe skrze dno sklenice...
Sklenici vína dolévám,
snad zármutek v ní schovám…
Ve svitu svíčky, papír a tužku,
báseň o zármutku skládám.
Třeba napíšu poslední tečku,
pak navždy zmizím,
snad se nevrátím...
Propadnu skrze dno sklenice,
snad dočkám se šťastného konce.
Nebo probudím se ráno,
a večer zas potkám sám sebe,
jak jinak než u sklenice...
...i nad skleničkou dobrého vína někdy svůj smutek rozpouštím,
někdy se rozplyne a někdy zase ne...
18.11.2017 11:26:41 | Šípková Růženka