Konec podzimu

Korunou stromů prochází duše,
větve ji drásají, křičí však suše

Přežila, letí dál, v dírách pouze chlad,
nepláče, rozumí - nyní je s ní spjat

Vichr ji spaluje, ona tiše zpívá,
melodie všude zní, tíživá a pomíjivá

Přežila, letí dál, žádnou nemá sílu,
zemře pak spolu s listím, bez rozdílu.