Šílený svět

Svět se nezblázní když snílci z něj odejdou
ač nejsem lásko žádný dobrodruh
dřív, než všechny loňské sněhy sejdou
padne stín na město najdu svůj zvěrokruh

Svět šílí jak luna kterou přikryje deka mraků
stín po ulici chodí zpitý pod obraz
zavěšený v rámě s párem vlkodlaků
kdesi skryti v uličkách chystali svůj podraz

Já stal se zlého snu pouhou obětí
ačkoliv přiskočili blíže, neviděl jsem do tváře
již nemůžu čekat maminčino žhavé objetí
tak odveďte do hluboké noci toho proletáře