vědomě pěstoval si nevědomí
a anonymně pojímal svět
nestaral se o povyk kolem sebe
stal se skleníkovou rostlinou
a čekal kdy přijde zahradník
bál se reprodukce vlastních citů
a noční strach vesmírného chaosu
spoutal jeho nespoutanou duši
A tu po chvíli onen Zahradník se objevil
a rostlinu tak vzácnou oslovil.
Ta rozkvetle vstřícdech Svůj zpět vydechla k Němu
a zvadla světu tomu zkaženému.
V zahradě pak krásnější a věčné žila
a zdrojem Světla k Věčnosti se rozjasnila.
.
Drahocenné stvoření..Nač se strachovati,když...Když patříš Lásce samotné :-):-):-)
07.12.2017 14:16:11 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Moc lidí se zbytečně bojí svých strachů. Hezky napsané, zbytečně se chytáme na háček.
07.12.2017 09:30:09 | Šípková Růženka