Ach ty blondýny....

Copak je to za blondýny,
že vás chlapy tolik vábí.
Že máte choutky zaječí,
a vaše mužství hned vztyčený.
Co vás v mozku tolik láká,
že nevadí vám zrada snadná.
Proč do trapnosti se ženete,
a v očí té co pyšnila se vámi,
teď uboze se jevíte.
Byla tak hrdá a pyšná,
že po boku s vámi může žít,
Ve vaší vyjímečnost věřila,
ublížit vám nikdy nechtěla.
A ty ji klidně o úctu v mžiku připravíš,
Teď cos nechtěl může být,
ví už, že může odejít.
Protože stejný jako ty,
jsou všichni ostatní.
Copak jsme vám tolik lhostejní?