Anotace: ....i takhle se může člověk někdy cítit, ale přesto...sedmkrát upadni osmkrát vstaň!
Za půlnoční zdí
tiším svůj pláč
a skrz roztřesené dlaně
prosívám zbytky noci
se snítky ticha
co ukryly se v ní
z polámaných pocitů
zkouším v sobě
zapřít prázdno
dřív
než se ve mě zlomí
i ten poslední...
:-( ježiši, milá Niki, tak na mě z Tvé krásné básničky dýchl samý SmuTek :-(, tady máš packu, abys mohla vstát.
21.12.2017 05:05:53 | Fany
Nikitko....neznáme se, a přesto...no- zkrátka musím to napsat : mám tě ráda. :):):) je mi smutno z tvých veršů, ale přesto se usmívám! já totiž vím, že zase bude dobře. a tomu věř! říká to přece anděl:):):)**ST**
20.12.2017 18:10:09 | Anděl