Jsou na tom vlastně stejně oba dva.
Stojí na břehu řeky v obavách.
Jen každý na jiném břehu jak už to bývá.
Jeden druhému přes tu řeku.
Do očí se dívá.
Nemluví, nekřičí, nemusí. Snad ani špitnout
na sebe neskusí
Vědí co mají od sebe chtít
Jeden chce zemřít, ten druhý žít
Ta řeka, to je rakovina, že všechno jednou končí
Krutě nám připomíná
Na jednom břehu láska stojí a chtěla by žít
Na druhém stojí soucit a chce už jen klid...