noc k udušení …
srdce vytetované na rukávu
mý noční košile
bolí
jen když dýchám
dlaně na skle okna
žalují
stromům u cesty
co malují stíny
hvězdám
bez víry
měsíci
s chladivým chtíčem
toulavý kočce
se sedmi životy
můře
v kabátu smrti
nechám pršet
úsvit
jen tak
vymýt si oči
propršet srdce
nezůstane v něm
nic
Frr...nět - nět- připomnělo mi to knihu Něbo nad nami....ségra ji měla na nočním stolku, celá v ruštině...na obalu bylo nebe a nějaká ruská stihačka...ale MIG to asi nebyl, byla někde z roku 1960....tak kdoví co to tam bylo....sejčas ja užé něznáju:)
10.03.2018 06:53:23 | Anděl
vauf.......moc moc nět nět-istní...až nepřesvědčivě...ovšem krásně napsáno !! :-D***
09.03.2018 20:33:00 | Frr