V šedi zdí
v lomozu dveří věčně pootevřených
za kovového skřípění
klece výtahu co vozí ešusy s erárním jídlem
zakřičí „Vstávat!“ ve dvě každý den
Proč?
Pro nic za nic
pro pohlcení řádem
pro splynutí s rytmem dní
do otupění
do zválcování bolesti
až nečekáš už nic
V tom se objevím
Na dlouhé chodbě pod kamerami
Co ta pamatuje!
Rozdrkotané výkřiky
a sestra s voskovými rysy
říká vyplašenému co ho tu dnes vzali
to bude dobrý
A obě víme že ne
Zvedám oči k její ztvrdlé tváři
posílám úsměv pod brnění
zjihlou jiskru skrze hledí
zazrcadlí, pochopí
A už jde
už ho vyvádějí
ne, není zdráv, jen utlumen
ale dívá se na mě jak na vysvobození
Asi podobně se cítí anděl
nad chladnoucím tělem
kdy duše uniká z tenat života
a stejně jako on srozuměně říkám
Odkroutil sis to, máš to za sebou
tak pojď, můžem jít
Duše je ale věčná ...tělo pomíjivé...
17.06.2019 20:22:34 | básněnka
Zdá se, že duše si ráda hraje a zkouší různé role v životě(ech). S odstupem času, kluk je na tom dneska o něco líp. A děkuju. :-) J.
22.06.2019 11:30:22 | Laika
Kosmonosy, OUL Kobylisy, Květná zahrada, Velké Záluží nebo přímo Bohnice? Plegomazin nebo jenom rudiják? Samozřejmě s vodoléčbou a šoky jako v Niši. Nebo rovnou NASA a KGB? Všichni víme, že tohle se odkroutit nedá, nikdy. Už nemůžeme jít nikam, proto mě to zaujalo a napsal jsem. Papa A.
29.03.2019 04:55:56 | milík
úsměv to je vysvobození,smekám a jsem rád,že máš cit a srdce na pravém místě.
12.04.2018 22:18:48 | Danger
je to porozumění a to je jak když vysvitne slunko v chmurném dni, děkuji. :-)
13.04.2018 00:52:53 | Laika
Parádní kousek, umíš vykreslit výtečně éter či podobenku člověka slovy!
Hm, plný počet v hodnocení za mě , kudláček poeta
19.03.2018 12:27:04 | kudlankaW
Laiko...nemusí být člověk nutně za mřížemi, aby se cítil vězněm...a o to je to horší...protože třebas až do konce života se z něho nedostane. život nám staví překážky. nezbývá než je překonávat...**ST**
11.03.2018 07:40:22 | Anděl
Do morku koSTi.. ✓-o
10.03.2018 21:13:58 | Yanek