Strnule sedím,
skoro nedýchám,
co stalo se, nevím,
nic nevnímám,
očima o vysvětlení prosím,
rty šokem otvírám,
posledních pár okamžiků v paměti lovím,
zjistit důvod však nezvládám,
tisíce slov ze sebe chrlím,
přestože nic neříkám,
až teď zřetelně slyším,
že jiné dívce uvolnit místo mám,
šílenou bolest na srdci cítím,
do nicoty se propadám,
pryč od Tebe, daleko musím,
být Ti na očích nezvládám,
mám pocit, že se dusím,
v duši Tě proklínám,
jak bolestně nesnáším,
Tebe, když Tě tak ráda mám.