les yeux sont aveugles

zlomený muž
zavalen přívalem hvězd
tak si na moment zkus
být
uvězněn-á
v té vzpomínce
zaklíněná mezi dvěma hromadami peřin
tvá bolavá ramena dosahují úlevy
tolik důvěry
tepla a něhy




seď moje bývalá lásko v koutě
nenajdu tě
nechci najít
nechci tě vidět v sešeřelém stínu
nechci se dívat na tvůj každý den jiný profil
a přemýšlet, kým si dneska
už nechci se nechat fascinovat
tím nečekaným rizikem
že budeš někým jiným než včera
a přesto to bylo přesně to, co jsem milovala
běda




dobrodružství šplouchá se ve vaně
sedím na Vaší společné pračce a nohy si ráchám ve vodě
citím se jako ve filmu
ptám se tě na důvěrné otázky
je v tom tolik blízkosti
bylo




jako bych byla tvoje
a zářila štěstím
jsi zlomený muž
a pro mě byls jako zázrak
tak úžasný
až to nemohla být pravda