Tak zítra s úsměvem na tváří vstát,
ač hrdlo se svírá, aby oči neplakaly.
Ale uvnitř šumí kapek moře,
bolí to, jak vlny do mě narážely.
V duši prázdno, v srdci temno.
Spousta přátel, však citím se sama.
A jiného přání tu není
než sledovat ptáky a odletět s nima.
A z výšky vnímat krásu světa,
mít ráda sama sebe a věřit,
že hluboko v tom moři
je kdosi, komu mohu se svěřit.
Bolest v srdci a duši se dá vyléčit pouze činností a také být s lidmi, kteří Tě podrží, pomůžou ...Pokud je člověk sám, tak je dobré nasměrovat vše na to, co Tě naplňuje a zajímá. Moc smutná báseň o bolesti duše a nitra. Věřím, že nalezneš činnost , která Tě od od toho odpoutá.
23.03.2018 22:21:10 | Krahujec