Dlouhá chvíle

Jsou čtyři hodiny ráno

a já jsem vzhůru zas.

"Tak spi už!"

To se řekne snadno,

jenže mně je hůř a hůř.

Tak čekám,

čekám, že už to přijde,

když zapiju prášky vínem.

Už spím, ale přesto pořád vzhůru,

svítá a já už nemám čas,

vstávám a musím žít zas

další noční můru.