Matoucí pohodlí

obloha křičela modře
nad pláněmi fialek
bílí draci mraků
plakali titanové řetízky slzí
dolů na strašáky v polích
a oni rostli do nebe
mrkali na prolétající ptáky
tiše se jim smáli
skřehotavým smíchem
ve vznášejícím se ultramarínu
bílé draky mraků v hrstech

nastavila tvář modru, dešti
ústa se modře smála
oči titanově plakaly

tak už to chodí
odbývat své nejbolavější slzy
smíchem