Po větru
Po větru
pod olovnatým nebem
hleděla do mrtvých očí kohouta
díval se
lhostejně
začal vát silný vír
do uší zatloukal hřebíky hromů
a kdyby otevřela ústa
z navigace hlasivek
by se ozvalo
my day
plechová korouhvička se otočila
písmeno J jí probodlo srdce
hadrová panenka
noční nokturno
pod věží s korouhví
se choulili ptáci
seděli v hnízdu na vajíčkách
než přišel poryv větru
a hnízdo shodil …
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
snad to chce kouskem proti větru... snad to nebude tak pochmurně smutné...
05.05.2018 00:52:21 | zelená víla
...to jsou ty dny...
27.04.2018 11:25:15 | Jort
Hvězdáři Jorte..:)..někdy to na člověka tak nějak dolehne....dá se jen čekat, až to přejde....děkuji za koment:)
28.04.2018 14:46:39 | Anděl
jejda andělinko...z takovhleho nokturnálku jdou i potkani do vývrtky...ale minuciozní-to se musí nechat!!!!!.....:-D :-))*
26.04.2018 16:07:36 | Frr