Pomoc

Člověku stačí vidět na ruce tvoje jizvy,
lákají tě neustále ty výzvy.
Není ti ani patnáct let,
nesmíš zatracovat celý svět.
Někdo se ti snaží život zničit,
někdo ti zas dává ty krásné vzpomínky které musíš zvěčnit.
Přemýšlíš o tom jak se tohle všechno ukončí,
tím že si vyřešeš jméno do ruky to neskončí.
Začneš do sebe neustále cpát prášky,
nevím co tě vede do téhle sračky.
Možná si myslíš že to otupí tvé smysli,
sebevražda je jediné na co tvůj mozek myslí.
Tvé myšlenky jsou neustále černé,
ale naše přátelství bude věčné.
Poporvé co jsem slyšel tvé problémy,
byly to neustále ty stejné témy.
Řezání, předávkování, sebevražda,
ve tvých slovech jen byla slyšet bolest každá.
Když jsem tě objímal nezapomenu na tvé slova,
že si mi slíbila že to už nikdy neuděláš znova.
Měl jsem ten nejdůležitější úkol,
který jasně zněl dávej na ní 24/7 pozor.
Cítím se jako kdybych byl něco víc,
jako někdo kdo ti už konečně řekl všechno z plných plic.
Naštvalo mě naše rozloučení,
kvůli člověku co si na zádech nese nápis "poražení".
Začala si s řezáním znova,
můj mozek pohlcovala jen zloba.
Myslel jsem si že i beze mě ve tvém životě si ty slova pamatuješ,
ale ty radši všechny naše chvilky černou barvou zabarvuješ.
Už nikdy neudělám tu stejnou chybu,
abych o tebe přišel kvůli tomu jako byli lidi stejného typu.
Přál bych si ve tvém životě být někdo,
kdo v tvých temných dnech přinese světlo.
Chci aby si do konce života věděla,
že já ti budu dělat tvého strážného anděla.
Možná se známe nějak málo,
chci aby to že nejsi sama tě u srdce hřálo.
Já, já jsem ten za kterým můžeš jít,
já jsem ten co tebe od toho špatného bude chránit jako štít.
Mám tě rád tak už nedělej tuhle chybu,
ani nějakou podobnou kok*tinu.