Prolhaná láska

Večer usneš s pocitem

že zítřek bude lepším dnem,

jsi pořád tak naivní

zlé řeči tě ovlivní.

Věříš v každou naději

za oponou se ti smějí,

pravdu nechceš radši znát

vždy ti budou jenom lhát.

Lidskou mysl lehce zmátnou

počkají až světla zhasnou,

beránek jsi obětní

při první či poslední.

Chtějí jen své potěšení

na citech jím nezáleží,

naděje máš falešné

city už máš zraněné.

Každý si tím jednou projde

dospelý či už jsi dítě,

láska to je krásná laň

umí býti zrádná zbraň.