Anotace: Smutná, o doprovázení.
Když mi umíral dědeček, tak řekl,
už musím odejít, už mě volají.Pak se otočil na bok, usnul a již se neprobudil.Napsal jsi to moc pěkně.
28.09.2018 18:56:43 | Jeněcovevzduchukrásného
Děkuju.
Celý den nebyla sama, nejdřív u ní byl její manžel, pak já. Stejně odešla až když jsme od ní odešli.
28.09.2018 20:17:37 | Tlachapoud
Tohle mám za sebou,
tehdy jsem se rozplakala
a neomaleně vystřelila od postele.
Polekala jsem se barvy,
kterou s sebou smrt přinesla
a z koutku vytékající čokolády,
co chvíli před tím tolik chutnala.
27.09.2018 17:59:32 | Dreamy
Je to vysilujicí. Dlouhou dobu to jde, ale pak cítíš, že toho člověka za druhou ruku už drží něco jiného a táhne na druhou stranu. A dál to nejde. A ani to dál nemá smysl.
27.09.2018 18:07:16 | Tlachapoud
... klobouk. Přišlo z toho na mě melancholično.
27.09.2018 14:58:23 | Pelican
Děkuju. O smutných věcech vesele psát neumím. Ale pomohlo mi to a jede se dál.
27.09.2018 18:03:20 | Tlachapoud
Omlouvám se za toto téma, potřeboval jsem to nějak vstřebat a vyjádři.
27.09.2018 14:18:51 | Tlachapoud