Stíny duší

můj život lží je tělem prorostlý
abych sladil pohyb stíny pokrytý
ty však mou masku znáš
však i ty ji máš
ty masky jsou pouze skořepinou
jenž chrání naší duši před otravou
v davu bledých stínů snadno vidím tvou
nemusíš mít strach tak přijď za mnou

kouřová clona bledých stínů
pohlcení do svých hříchů
ztracení v klamu milosti
barvu vysátou až do kostí
kterou ztratili v boji se lstí
zaslepení svou zlobou
jenž potlačili clonou

má maska je poškozená
ztrácí se pod nátlaky bezedných očí
obstoupen lesem prázdných duší
jen krůček nás dělí od prázdnoty
než zmizím do nicoty
kde má duše je na prach drcená
však navždy pro tebe schovaná

má milá nemusíš se bát
pokud má duše bude ztracená
budeš na světě už jediná
bude však stačit kapka barvy tvé
jenž spojí střepy duše mé

kouřová clona bledých stínů
pohlcení do svých hříchů
ztracení v klamu milosti
barvu vysátou až do kostí
kterou ztratili v boji se lstí
zaslepení svou zlobou
jenž potlačili clonou