Hlubina

hozen přes palubu jsem byl
pro vytvoření místa ze všech sil
do vody uprostřed ničeho
nic než plavat mi nezbylo
postupně i to smysl ztratilo
po nekonečném čase padám únavou
mou maličkost nechtěnou
pozřen vodou zčeřenou

mé tělo pozvolné
proudem nesené
klesá do temnoty
jenž rostla v srdci roky
věděl jsem že budu pohlcen
vlnami rozdrcen

když už si myslím že vyplavávám
opět propadnu do hlubin
dech už postrádám
vidím hladinu lesknoucí
dostane se tam jen proud bublin
mé tělo pomalu tonoucí
začíná oči zavírat
a pomalu usínat

poslední myšlenka prosvitla
proč se vlastně nořím do ticha
kdybych se od všech oddělil
nemusel bych být na dně sil

mé tělo pozvolné
proudem nesené
klesá do temnoty
jenž rostla v srdci roky
věděl jsem že budu pohlcen
vlnami rozdrcen