Jak dlouho, dlouho ještě...

Jak dlouho ještě budu nastražovat uši,
napůl s nadějí a napůl bát se,
že ti to nebezpečně sluší,
že jen ty jsi mého srdce vládce,
ačkoliv leccos už tuším...
že tak jako ty mě nikdo neumí brát pod krkem
že útokem bereš moje hradby
že když lásku dáš, tak lásku dostaneš,
tomu snad věřit by chtěl každý...