Východisko

  - Za svítání - pláčeš a přemýšlíš. . .

  - Za stmívání - přemýšlíš a pláčeš. . .

         Jak smutnou hru to hraješ?!

- Zlá a hloupá myšlenka nejspíš vyhraje.

   - Na bolesti a na křivdách, postavil sis život. .

  Tvým denním chlebem, se stal hněv!

  Srdce jsi nikdy neotevřel, city zašlapal.

  Tvou živou vodou, se stala sebelítost. .

  Pýcha tě podvedla a zahnala do kouta.

  Tvým vzduchem se stala nenávist. .

  Ta neustálá zlost, rozhodla sama.

- Nemáš už nic, co bys za záhranu dal...

- Nemáš už ani nikoho, kdo by pro tebe bojoval.

  Svůj život jsi promarnil, lehkovážně a s nevděkem si všechno zahodil.

  - Za rozbřesku - pláčeš . . .

  - Za soumraku - pláčeš . . .

         Tvá hra je nešťastná a má i nešťastný děj .

  - Tvé kroky nikam nesměřují, nemají cíl, jen krátký a přesto jasný směr..

  - Tvá úzkost tě prašnou cestou vede, temné myšlenky ,tě doprovázejí ruku v ruce..

   Černý les a černá tma, našli svůj cíl.

   Beznaděj - se smíchem dívá se na tebe.

   Jsi člověk, jen co šlápnul vedle, víš to, ale krok zpátky neduděláš.

          Jak marná je tvá hra, lítostná a už předem prohraná.

   Tak tu stojíš, v Černým lese, v Černý tmě...

   Doufáš, že něco na nebi je... S motlitbou prosíš, ať peklo existuje.

   Do ticha křičíš, ze svých posledních sil, není to lítost, je to vztek !

                         Naříkáš, Řveš . .

  Nezbylo ti víc. Nemáš nic...

Nezbylo ti nic. Nemáš sílu na víc ..tak tu stojíš v tý svý temnotě..vNemáš nic, jen v očích slzy a v ruce provaz.

          Tak smutnou hru jsi hrál...