Přítel

Kdysi v jedné horské usedlosti

muž tvrdým životem žil,

věděli o něm všichni lidé,

že slzu nikdy neuronil.

Když při požáru ztratil majetek

a věděl dobře, co to znamená,

jiní měli by obličej v dlaních,

však jeho tvář zůstala kamenná.

Potom zemřela mu matka milá,

on stál jí tiše nad hrobem,

lidé si na něj ukazovali,

neboť stále byl pláče neschopen.

Až stalo se, že zradil ho

přítel, jemuž věřil jak nikomu,

horké slzy na zem kanuly

a žalem srdce puklo mu.