Můj svět

Procházím se ve svých myšlenkách,
a vidím tmavé uličky,
není nutno býti vrahem,
sebevrazi váží si smyčky.

Děti křičí, bez matičky,
bez otce, ducha i syna svatého,
zvedají své hlavičky,
není... není bratra mého.

On oběšen v lese visí,
stejně jak v mém světě,
zneužil ho stařec lysý,
toužím po odvetě.