Konec mého trápení
Konec mého trápení
Anotace: tak jsem zase tady...něco málo o básni? Je smutné když realitou zůstávají jen jména na pomnících.
pomoz mi z vězení.
Popros za mě pannu Marii,
ať ukončí mé trápení.
Všechny rány v duši ty se nevyhojí,
a všechny mé slzy ty se nevyroní.
Už jdou...
vedou nás černou tmou.
Proč? Já se ptám,
ale odpovědi té se nedočkám.
Tam na dvoře,
v plynové komoře.
Tělo na tělo padá,
stali jsme se obětmi velkého hada.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
moc pěkné, opravdu krásná básen, kterou jsem pochopil i v myšlenkách . jak moc jsem jí rozuměl .... opravdu moc ST ST
01.10.2009 17:22:00 | L. Šebestián Borský
Možná uklidnila mou rozbouřenou mysl, ale pošpinil jsi něco a na to se nezapomíná, ale lidé by měli odpouštět a já ti odpouštím jináč s tím Ostrovem opravdu nechápu co jsi tím myslel. A nenavážela bych se do něho to je místo kde jsem se narodila
26.04.2007 13:49:00 | whiolet
Opravdu prožíváš takové deprese? Chce ti radit zrovna
ten praví, taky jsem je před nedávnem měl. Vím, co
to je, když se ti něco mezi prsty sype...
Odreaguj se. Nevím co bylo s tebou včera anebo dnes.
Avšak tvoji dušičku strach ještě neodnes.
Skrývá se v závoji smutku a beznaděje.
Vyslov "krása" a hned krásně tu zas je.
Něco tě pevně zahřívá na srdci na duši,
zpřízněná osoba jež jí na tobě záleží.
Nedovolí tě nikým a ničím ohrozit,
za své špatné skutky je tě schopna odprosit.
Tak usměj se a zanech ten svůj vztek,
jsme u sebe blízko skoro nadotek.
Dělí nás jen od sebe obrazovka zářící
někdy nebezpečně do očí bijící.
Nikdy jsme se vůbec neviděli. Záleží na tom? Ozvu se
zas někdy u dalšího komentáře. Doufám, že ti tahle
básnička napsaná z jedný vody načisto potěší, za tu
interpinentní poznámku, která nebyla vůbec namístě.
Občas je někdy člověk mimo mísu.
Zatím se měj a piš dál.
24.04.2007 20:34:00 | jehlaspichlas
Ty a Lota? promiň, to jsem nevěděl, že jsi L z ostrova
Lesbos a ještě k tomu necrofili.
No nic, každý má něco...
22.04.2007 17:13:00 | jehlaspichlas
Whioletko milá, tak tě upřímně vítám zase mezi náma. Stýskalo se mi po tobě. Prázdniny tě sice neoprostily od tvého hloubání nad křížem světa, ale asi je to dobře. Kdo si lidské trápení nechce uvědomit, bude vždycky necita.A to ty, rozhodně nejsi. A děkuji, jen jsi přijela, hned jsi mě podpořila.
26.02.2007 16:43:00 | Lota