Jako měsíc
Jako měsíc
Vesmírem očí hlubokých
studenou tmou sám nechtěný,
pralesem duší ubohých
klopýtám bosý, znavený.
Jsem jako měsíc v prázdnotě
sám mezi milionem hvězd,
ztrácím se v černé nicotě
v mrazivém prachu dávných cest.
Jsem jako měsíc sám a sám
bez obětí něžných rukou,
bez kouska lidského tepla
dusím se jak ti co tonou.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk