Byl jsi...

Byl jsi mým snem,
byl jsi můj celoživotní plán,
byl jsi tím, s kým 'jsem',
když jsem padala, tys tam stál.

Dal jsi mi naděj
a víru na štěstí,
když jsi mě sváděl,
odváděl z rozcestí.

Dlouho jsme padali,
neměli zábrany,
všechno jsme zvládali,
před vším mě ubránil.

Ukázal's mi krásu světa,
vše v dobré jsi obrátil,
na mé tužby právo veta,
úsměv na rty navrátil.

I koukání do zdi
s tebou mělo cíl,
o pár let ses zpozdil,
i tak zachránil.
...

Dneska tu sedím,
zeď slzami zmáčená,
kam se hnout nevím,
víra navždy zničená.

Nedávám ti zodpovědnost
za to, v čem jsme selhali,
ani za mou uzavřenost,
"navždy" jsme si vylhali.

"Na lásku pozdě, na sbohem brzy",
vzpomínám na každý tón,
teď všechny z nich doprovází slzy,
v uších mi hraje De León.