Noční tramvaj

Čekáme spolu na noční tramvaj,
stojíš na úplném konci zastávky,
s cigaretou čekáš tam, kam stíny padaj,
hledíš pryč ode mě, bez jediné přestávky.

Poprvé stojíme tam, kde i ostatní,
jako jim, nám ujel poslední spoj,
co nás měl odvézt pryč od dní strádání,
jako oni prohráli jsme i poslední boj.

Neuhneš pohledem od starých domů,
nevrátíš se očima ke mně nazpátky,
i když jsme se bránili dlouho tomu,
tak náš svět doplatil zbytečně na hádky.

Možná ti scházím, možná chceš přijít,
nenechat mě na pospas tmě,
možná chceš nocí po trati dojít,
tam, kam ten spoj doveze mě.

Možná ti to bylo málo, možná taky moc,
mohli jsme najít společnou cestu,
snažili jsme se dokud nepadla noc,
teď se jdu vydat sama vstříc městu...