Co teď?

----------
Dva páry očí
co byly spolu,
spolu se točí.
Po spirále dolů.

Už se spolu loučí,
Změnily se v uhlí
zapálené loučí.
A teď truchlí.

Tak nám hrajou smyčce
ponurý zvuk temna,
točíme se v smyčce.
Hyne duše jemná.

Doznívají zvuky posledního partu.
Končí noty.
Teď už otoč kartu.
No, ty.

Nepřestáváš cítit to podivné něco.
Ozvěna zní tichem.
Snad nekončí skladba, jenom intermezzo,
v našem pláči tichém.

Byl jsi z ní na větvi,
z ní teď budeš viset,
byťs ji nepodved, ví,
že tvé srdce není čisté.

Jak z perníku se srdce lámou,
sešít se to nijak nedá.
Víš, že bude skvělou mámou,
ale cizích dětí, leda.