Růžička
Za závojem vyšívaným
z mlhy, červánků a hvězd
stojí sama v osamění
chřadne - čeká na vzkříšení
Ve skleněné vázičce
s lístky spadanými okolo
trny jí do srdce bodají
opuštěné růžičce
Rudé jako západ slunce
rudé jak rajské jablíčko
Proč vadneš? Proč slábneš?
Proč jsi smutná růžičko?
Voní po ranním čaji
s medem a citronem
je krásná, je půvabná
až chladné ledy tají
Má však smutek v okvětí
Ukrývá ho hluboko
dusí ho v poupěti
neb jí chybí objetí
Ano, šedire malý to děláš dobře. Přidávám ještě jednu opravdu důležitou radu, která už může zahýbat tvou poslušností k autoritě staršího. Vypni ten bold. Autor hledá pravdu, ne zviditelnění. Nech slova mluvit jen sama vlastní silou.
02.04.2019 12:56:02 | Karel Koryntka
Co mám vypnout? Já se nechci zviditelnit. Píšu, protože mě to baví a dávám to sem, abych se mohla zlepšit.
02.04.2019 13:30:41 | Schedir
Vypadá to že máš vypnout telefon :D
Koryntka je specialista na skryté hry...
Co třeba synonyma na drzý ,odvážný atd.To ujde ne? Lepší než zdrobněliny a nuda
Báseň se mi moc nelíbí na tohle fakt moc nejsem,ale to je problém v mé hlavě
02.04.2019 14:27:15 | xoxoxo
Ony děti na rozhraní když už začínají být dospělými dívkami, tak píšou krásně čistě a jejich "červánky" a "růžičky" zní naivně, ale důvěryhodně. Pokud tohle zopakuješ ve 30-ti bude to hrozná faleš a křeč tak si to pamatuj. Avšak dnes je taková básnička působivá a jemná. Dokonce skutečně vystihuje zázrak života skrytý zatím v poupěti.
Z hlediska "autorského úmyslu" je to úplně dobře, JEDEN motiv, jasný vhodný název.
02.04.2019 10:55:25 | Karel Koryntka