Déšť jsou slzy

Za mým oknem temné mraky vidím,

každou minoutou bouřka přijde,

a hrom můj strach potvrzuje

 

Jsou v nich moje slzy ukryté,

budu plakat, neschopná přestat,

podívej, začínají padat první kapky

 

Když prší, na kousky se rozpadám,

protože déšť mi tolik vzpomínek přináší

Déšť se mění za slzy

a slzy za déšť

Déšť jsou moje slzy

jako proud se na mě valí

a nejsou k zastavení

 

Smutek se do mého srdce vrací,

vší silou do něj udeří

Pak se na mé tváři maska smutného klauna vytvoří

a do smídhu mi zrovna není

 

Pokaždé příčinu svého smutku hledám,

ale nikdy žádnou nenajdu

Srdce mi žalem puká,

unést ten všechen žal se nedá

 

Duše má strádá, když je bolavá,

potichu jsem, raději nic neříkám,

všechen smutek v sobě dusím

 

Déšť jsou slzy,

které se mi do očí jako vodopády hrnou,

po tvářích se mi řinou

jako nekonečná řeka bez cíle

 

Déšť jsou slzy,

které už nikdy víc nechci probrečet,

ale někdy je dobré tyto slzy,

jež jsou jako déšť dostat ven

 

Když mě velký smutek přepadne,

hlavou mi tato slova proběhnou:

"Všechen smutek proměň v Lásku"

 

Déšť jsou slzy,

ale raději je proměním v slzy Radosti