Opustil mě můj milovaný, není mi jasné,
kam podělo se asi to stvořeníčko krásné.
Jednoho dne tak záhadně mi z ničeho nic zmizel,
chtěl dobrodružství zažít, kéž neprožívá svízel!
Miloval mě, mazlíček kouzelný, roztomilý,
přišel s podzimem, byl se mnou rád do jarních chvílí.
Jantarové oči, milý čumáček, tak hravý,
něžně tulící, dováděl, tolik šťastný s námi.
Je pryč, srdce se svírá a strach mě ochromuje.
Kde asi zrzounek hledá si štěstí svoje,
kde bílé tlapičky snad bloudí... V trávě, v městě sám.
Není mu zima? Kde usíná asi, strach moc mám.
Má hlad, taky se mu stýská, cestu zpátky ztratil?
Bolí to moc, kocourku, prosím, aby ses vrátil.
Pláču, hledám tě den co den, můj kocourku krásný,
jen kdybych věděla, že jsi někde zdráv a šťastný....
než se naděješ potkáš svého pravého Prince, který Tě zahrne Láskou a něžností. Ta skutečná a opravdová Láska na Tebe někde čeká.
01.05.2019 15:01:10 | Misha
Ach Princezno, neboj se, třeba Tě jednou bude zalévati skutečná a věrná Láska.Soucítím s Tebou, drahá Kapko láskyplné Věčnosti... Mám Tě moc ráda...
13.04.2019 14:16:39 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA