Člověk by se s tím vším měl smířit a jít dál. Jo, život je někdy dost bolestivý a nepochopitelný. Prostě vše přijmout .Věřím v lepší zítřky a jsem spokojený. Ale ten kolega prožil opravdu velkou bolest. Ach jo, snad nepříjdou další...to už by byla karma největšího kalibru.
20.08.2019 00:05:09 | Krahujec
Souhlas, život je dost krutej k některým lidem,rodinám ...tak to ale je a nic vzít zpět nejde. Trvá velmi dlouho se s tím trochu vyrovnat a fungovat v nějakých obecně normálních a přijatelných mezích,ale ta ohromná bolest nezmizí nikdy,ta tepe s člověk do posledního dechu ..
20.08.2019 00:11:50 | J.Karasová
Abych řekl pravdu, tohle dílko ve mně nastartovalo slzu. Maminka kolegy z práce dnes vyskočila z okna a zabila se. Měla těžké deprese a bolest ze smrti svého syna, kterého zavraždili. Hrozný. To je k neuvěření, co se všechno může stát.
19.08.2019 23:50:35 | Krahujec
No,to jsem nechtěla... Člověk hledá pomoc od bolesti na nejrůznějších místech, bohužel, i těch posledních a nejbolestivějších pro druhé...
19.08.2019 23:53:50 | J.Karasová
Tak tohle je těžká bolest.Pomíjivost a rezignace .Tohle hraničí s depresí a totálním osamocením.
19.08.2019 23:40:29 | Krahujec
No právě "nedělejme z toho drama". Jako kdyby hrdinka sama přiznala co bylo zřejmé od začátku - že přeháněla. Kdyby opravdu žila v dramatu, neříkala by "byl popraven smích" nebo "smutek na bedrech svých". Řekla by prostě "jsem smutná" a hned by to znělo věrohodně.
25.04.2019 09:12:56 | Karel Koryntka
Ne, autorka na závěru básně rezignuje, ale to jistě bdělejšímu čitateli neunikne...a vyjádřit v básni smutek tím, že "popraven byl smích", mi přijde vhodnější a do téhle básně se hodí.
25.04.2019 10:31:51 | J.Karasová