Nedá se snést, že tu nejsi.
Nesnesu, že zapomněls nás mít rád.
Proč a kde jsi?
Jen tak jít a život vzdát...
Ta jabloň za nic nemůže,
přesto pohled naň tolik zraní...
Ta jabloň jen jablka plodit zná
a pouhým svědkem byla toho dění.
A přesto vina je,
že bolestně připomíná tvůj skon.
Jabloň velkou moc má,
není to jen pouhý strom.
A proto pád ji čeká,
ať plodí či jen něma stojí...
Stromy stárnou pomaleji a jediné co pro sebe v tomto směru mohou dělat, je snažit se růst rovně. Dobrý příklad člověku. Aby neuhýbal a jednal fér..:)
18.11.2019 21:59:51 | Now
Báseň je krásná, smutná, plná emocí.... Takové mám ráda
Z pana K.K.si nic nedělejte malý muž, který věří že je obrem.
10.06.2019 14:41:44 | Laureta
Děkuji. Je to jistě slovy, že emoce které cítíme jasně a pravdivě, se ve výsledku (díky "múze") projeví nevěrohodně. Totiž nemůžeme poručit jabloni "ty to vyjádříš a basta". Velmi patrné je to na začátku 2.sloky kde jsou i čárky chybně a "naň" tu padá jako z nebe, z nějakého jiného letopočtu. V té chvíli není možné tvrdit, že jsem "nemačkala".
Toho zmatku a ztrát se vyvarujeme, přidržíme-li se přesně výchozí emoce - jak se to podařilo na 1.řádku.
26.04.2019 08:53:49 | Karel Koryntka
Jistě avšak já jsem se ptal první.
26.04.2019 07:15:32 | Karel Koryntka
Rozhodně to není má první básnička. První básnička se básničkou nazvat ani nedala:-) Obsahové chyby v této básničce také nevidím, ta je naprosto nabitá emocemi a pravdou. Při téhle jsem ze sebe nemusela nic "mačkat", ta se napsala sama, tak, jak přišla múza.
26.04.2019 07:37:46 | J.Karasová
Autorko nevím jak jsi na tom, zda je to vůbec první básnička? První řádek je výborný tam hrdinka stojí plně ve své emoci, která z ní jaksi "vymáčkla" ta jednoduchá pravá slova. Pak dál už je znát že spíš autorka "mačká" rádoby poezii ze své hlavy a dělá při tom chyby obsahové i gramatické. Vždycky se snaž psát tím prvním způsobem, tzn. říct věci přesně podle pravdy. Víc není třeba dělat.
26.04.2019 07:00:13 | Karel Koryntka