Pojď kráčet se mnou

Na kůži nosím obraz tvůj,
to abys denně kráčel se mnou.
Proč nebyla jsem tehdy tam a neřvala: „stůj“?!
Svět zabarvil si temnou černou.

Ačkoli v sobě tě mám,
vloženého pevně,
každý jsme sám.
Někdo jde a někoho vzala zpět země.

Co jsi tehdy dokonal,
denně mou zkázou jest.
Vždy stála jsem jen opodál
a kytky nevidím už kvést.

Pojď kráčet se mnou!