Až nad mým tělem utěsní víko
řeknou pár slov a zasypou výkop
pak možná pochopíš tu smutnou věc,
věci se dějí jinak než chceš.
Až další den zas vyjde slunce
žába se vyklube z malého pulce
pekaři ráno jak každičký den
upečou po stý nový pecen.
Země se otočí kolem své osy
zas budeš odhánět otravné vosy
možná že nemůžeš zapomenout
svůj smutek v srdci slzami kout.
Pamatuj na to že život jde dál
ať zemře chudák nebo snad král
sejdem se všichni na druhém břehu
stačí jen přeplout smuteční řeku.
Usměj se ještě na okamžik
přestaň už osudu na dobro klít
můj život odplul, ty můžeš žít
ráno se probouzet a víno pít.
"Až nad mým tělem utěsní víko
řeknou pár slov a zasypou výkop"
To se mi líbí, verš i rytmika, to se ti povedlo :)
13.05.2019 14:14:42 | pendejo Noise