Sleduj, jak má slza padá,
nech je padat, ať padají
Uklidni ve mně rozbouřené moře,
obejmi mě pevně, já pláču
Šeptáš mi, jen se vyplač, má milovaná,
přece není zločin se jednou za čas složit
a není zločin se mě ptát, proč pláči
Přijdu neuteču, spíše se schoulím do Tvé náruče,
nebojíš se být starostlivý
Říkáš mi, přijď za mnou, až mě budeš potřebovat,
dostaň to ze sebe, ať promluví pravda
Prozradím Ti všechna svá tajemství,
svěřím se Ti se všemi obavami,
nebudeš mne soudit a pomůžeš mi to zvládnout
Podělím se s Tebou o svou bolest,
ze všeho se Ti vyznám, ať je to cokoliv
Šeptáš mi, jen se vyplač, má lásko,
pomůžu Ti se z toho dostat
Se vším se Ti svěřím
i všechna svá trápení Ti povím
Kdykoli potřebuji, když je mi nejhůř,
jsi u mě a ve své náruči mě konejšíš
Mé rty poseješ něžnými polibky,
přitom mi šeptáš do ouška slova utěšující
Odstrčím Tě, pak Tě k sobě přitáhnu,
protože někoho takového jako jsi ty, potřebuji
Vždycky se Ti snažím všechno říct,
ale ty mě občas neposloucháš,
stačilo by, abys mi naslouchal a pochopil mě
Ve svém životě jsem to neměla jednoduché,
ale složité
Nejradši bych zalezla do kouta,
kde bych byla neviditelná,
aspoň bys neviděl mé slzy stékat po mých tvářích
a nemusel bys mi říkat, jen se vyplač