Větévky šeříků,
v nich kvítek lilie.
A nejen ze zvyku
slza je zalije.
Když žal bezútěšný
a pláč z beznaděje,
když zas bolest dnešní
ještě v zítřek spěje.
Když období smutku
střídáno bolestí,
když pár z lásky skutků
snad stezku proklestí.
Když zavřou se víčka,
když duše zavolá...
Pak už jen svíčka
pro víru plápolá.
Když kříž nad hlavami
mlčky jen ční...
Kristus volá s námi:
Pokoj věčný!
Pak dál samo kráčí žití
bez těla napořád.
Museli se rozloučiti,
jen vzpomínka...
jen vzpomínka bude hřát...
Daruj, Pane, pokoj.
Domnívám se že v katolickém dialektu se říká "pní" nikoliv "ční"
Jinak je básnička bez chyby, příkladně úředně truchlivě mrtvá.
22.05.2019 11:30:34 | Karel Koryntka
Takové krásnosmutné. Jsem ráda, že chválím jako první. Daniela z Prahy.
21.05.2019 22:06:23 | danaska