Čtvrt století chodím zlehka
Beze stopy, beze zvuku
Proplouvám, jen proplížím se
Pak zajedu pod plachetku
Beze snahy, beze strachu,
S trochou lásky, spoustou štěstí
Možná si jen nepřipouštím
Že mi život nedal pěstí
Budiž mi vždy prokletím
že šel jsem lehkou cestou
že hnal jsem se za šlapkama
místo za nevěstou
Co teď, když už jsem sám
Flákat se, či snažit se mám
Nebo být sám sebou
Z té mé cesty je teď stezka
Pro jednoho, bez kamene,
Tak ať je mi země lehká
Až si nikdo nevzpomene
Říká se, že singl si žije jak král a umírá jak pes.
Ale tak úplně to můj názor není.
27.05.2019 22:29:41 | šerý