A
byla tma
paprsky
světla
neproniknou
skrz okna
s mřížemi
v nichž
jatá je
duše
poety
a
věcného snílka
A
stíny padají
dál
než bylo
v
plánu
nevysvitnou
hvězdy
a
bude tma
než hodin
na zdi
zastaví se
tikot
Tuta se jeví spíš jako póza. Báseň v póze. Mně se nejvíc zamlouvala ta tvá "Ztracená" a ta následující o rodinné rvačce (jak jí rozkopal atd.) i když byla taková divoká.
Ten "věcný snil" je tvá duše? Tak daleko k němu je, že nevidíme ani chybku? (spokojené autorky na sebe, na svůj dizajn a pojmenování dávají daleko větší pozor)
25.06.2019 07:51:57 | Karel Koryntka