Nenávist

Nevím co pro mě znamenáš dnes,
jediné co u tebe cítím je jenom stres.
Na svých rukách máš mojí krev,
já už jen slyším Satanův zpěv.
Nechci tady ještě zemřít,
ale nechci tvoji touhu po tom upřít.
I v kaluži krve najdu svoji sílu,
vstát hned po tom co mi uděláš do srdce další díru.
Když tě po tom všem vidím se smát,
pro tenhle herecký výkon máš můj respekt,
neustále mi říkáš že není čeho se bát,
nezlob se ale teď nastane můj despekt.
Miláčku všechno bude fajn všechno bude krásné,
nevěřil jsem ti v té době ani slovo protože mi je jasné,
jak si mohla po tom všem ze své pusy vypustit takovou zrůdnost,
tohle si chtěla aby mě pohltila úzkost.
Několik nocí jsem seděl v rohu místnosti a brečel si do dlaní,
jediné na co ty jsi se zmohla bylo jen lhaní.
Nesnáším tě, nemiluji tě je ji to jasné,
to krásné co mi zbylo po nás mi v srdci zůstane vzácné.
Ty jsi pro mě byla celý můj život,
a já tvým řečem věřil jak idiot.
Bohužel se něco špatného stalo,
dovolil jsem mojim citům aby se mi o tobě zdálo.
Bohužel jsem se zamiloval do tebe,
při tvém "já tebe ne" mě už čeká jen nebe.
Se slzami v očích se ti snažím psát tuhle báseň,
třeba si jednou vzpomeneš na naší oblíbenou píseň.
Nevím jestli si moji smrt přeješ už dnes,
stejně pokaždé když o tobě slyším cítím jen stres.