SESTŘIČKO
SESTŘIČKO
vzpomínáš si na tu starou hrušeň
na naší zahradě?
Na její nejtlustší větvi visela houpačka,
jen prosté dřevěné prkýnko na provaze,
na němž jsem tě rozhoupával až k obloze
a tys ječela blahem
a naši mne okřikovali, ať toho nechám,
že jsi ještě moc malá a mohla bys spadnout.
Z houpačky jsi nespadla nikdy,
zato z červeného kola, na němž jsem tě učil jezdit
na slepé ulici, zakončené modrou branou
čističky odpadních vod,
jsi zpočátku padala jako hruška
a zdálo se, že tvá věčně odřená kolínka a lokty
se nikdy nezahojí.
Do smrti nezapomenu na naše
poslední společné léto,
na koupání v řece pod mostem,
na sběr ostružin, při němž tě píchl ovád
a babička ti nateklé předloktí potřela octanem
a ovázala obinadlem,
na čerstvé housky s máslem a marmeládou
a kakao v puntíkovaných hrncích k snídani
(tys měla červený a já modrý, jak také jinak),
na knížku pohádek Krása nesmírná,
z níž jsem ti četl před spaním...
Od té doby uplynuly celé světelné roky
a mně už dávno není devět,
zatímco tobě jsou pořád čtyři.
Komentáře (21)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
ACH PLÁČU :(
01.09.2019 10:38:36 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
napsal jsi nádhernou hlubokou báseň děkuji moc za ni :-))) je třeba psát a mluvit o všem o pocitech vzpomínkách o lásce bolesti... někdy nestihneme někomu koho velmi milujeme říct vše co jsme chtěli až je příliš pozdě... :-(( v každé básni si čtenáři najdou střípek který je osloví pomůže jim pochopit něco z jejich života co jim dosud unikalo city dělají člověk člověkem... ST OOO***)))
27.08.2019 10:38:43 | Iva Husárková
myslím, že je moc dobře nechat zazářit laskavé světlo vzpomínky autentických prožitků v takto křehkém nepřibarvovaném textu-příběhu,jenž je
nevyumělkovanou ryzí POEZIÍ V PRÓZE...vyjadřuji Ti Neklane svůj obdiv...
díky, žes nás nechal seznámit se svou milovanou sestřičkou..ST* :-D*
26.08.2019 18:59:55 | Frr
Neklane promiňte mi debatu s panem K.K.omlouvám se
26.08.2019 12:15:20 | básněnka
ke KK - nejenom, že Tvé analýzy na Literu vycházejících textů jsou zpravidla zcestné--všechny totiž poznamenané "narcisistním chtíčem" Tvého pataestetizujícího esejnictví-sám nevyzrálý, názorově nedomrlý člověk,
zde již pověstný též svými necitlivými a necitelnými invektivami, zamořuješ zdejší ovzduší výpary své nedomrlé páchnoucí duše....moc bych si přál, aby bylo lze tady na Literu otevřít nějaké skryté záchranné okno..byl bych z těch prvních, kdo by usilovali o Tvou defenestraci...:-(((((((((((
PS ještě ke všemu zjišťuji, žes nevychovaný hulvát bez špetky taktu..
/viz Tvé odpovědi básněnce v následujících komentářích/
26.08.2019 19:14:41 | Frr
já bych tyhle věci nechal v srdci, právě z úcty bych z toho nedělal melodrama - jinak sem přiletí různé nadšené plačky a ranařky sázet své kondolenční tipy. To se na webu nutně stane a to bych těm vzpomínkám opravdu nepřál.
26.08.2019 08:05:06 | Karel Koryntka
Co je to za blábol? Kdyby si všichni tvůrci nechali všechno v srdci, tak bychom přišli kupříkladu o Čtyři léta Jana Zahradníčka či o Píseň o mrtvých dětech Gustava Mahlera, a je toho samozřejmě daleko, daleko více.
26.08.2019 21:58:40 | Neklan
však oni to také nevylepovali na vrata
27.08.2019 08:17:10 | Karel Koryntka
Pane Koryntko, mne nelze rozhodnê podezírat, že bych byla webová plačka či ranařka, být Vámi vážím slova, neb jistě dobře víte, že mají velkou sílu, tato báseň se mi líbila pro tu vzpomínku...držte se tedy pouze obsahu a nehodnoťte , jak prožívají jiní básně, neb tím nehodnotíte obsah textu ,ale zacházíte do osobní roviny...s úctou básněnka
26.08.2019 11:36:04 | básněnka
Já slova vážím obecně, a na komentáře ostatních se dívám vždycky až pak, abych jimi nebyl ovlivněný. Proto se někdy někoho neúmyslně dotknu. Sorry, jistě nejsi plačka.
26.08.2019 12:01:06 | Karel Koryntka
:(((
25.08.2019 18:38:23 | Isabella Monvoisin